Přihlášení
Podzimní hra 8.10.2005 | zpět |
V Sobotu 8.10.2005 vedoucí a roveři uspořádali podzimní hru, která se konala na Kaňku. Děti se se svými vedoucími sešly u železné brány v osm hodin, sraz byl na kole i s buřtama. Ti mladší dorazili v půl deváté autem. Po deváté hodině jsme hru zahájili krátkou scénkou, která se týkala PŘÍLETU MIMOZEMŠŤANŮ. Hodní, ale i zlí ufouni uvedli děti do děje, a my mohli začít hrát hry...
Děti byly rovnoměrně rozděleny do čtyř skupin, které měly svého prezidenta, ale také svůj název: ZELENÍ JAMAJKA, MODŘÍ ANGLIE, ČERVENÍ UKRAJINA, ŽLUTÍ FRANCIE. První hra spočívala ve stopování mimozemšťanů. Děti se vydaly po stopách ufounů a podle ufounské abecedy dorazily až k dopisu, který jim prozradil, co dál. Na konci cesty na děti čekali zlí ufouni, kteří jim pomohli splnit úkol.
Hru ukončilo poledne a hlad všech pozemšťanů i mimozemšťanů. Společně jsme nasbírali dřevo na oheň a během chvilky v okolí zavanula vůně buřtů. S plnými bříšky jde všechno lépe, a proto jsme pokračovali dále. Druhá hra se týkala hodných ufounů v zajetí. Během oběda, kdy děti opékaly buřty, hodní mimozemšťané padli do zajetí těch zlých. V okolí dvaceti metrů v lese byla vězení, kde byli uvězněni hodní ufouni a hlídali je ti zlí. Hodní ufouni si museli házet míčkem a děti měly za úkol jim dotykem míček vzít, ovšem bránili jim v tom dva hlídači a chytači z jiných družstev. Vše se, ale podařilo a my si mohli zahrát další hru.
Cílem všech her bylo pomoci hodným mimozemšťanům spravit jejich vesmírnou loď. K tomu se váže i další hra. Po lese byl rozházený materiál, ve formě barevných lístečků, které měly děti sbírat a vyměňovat za materiál, který byl k opravě lodi nutný. Dětem se to úspěšně podařilo, dokázaly získat všechny díly. Odevzdaly je hodným ufounům, kteří loď opravili a odletěli zpět na svou planetu. Jako velké díky, na Zemi nechali pozemšťanům sladkou odměnu. Po posílení před zpáteční cestou všichni nasedli na svá kola a společně se svými vedoucími se vrátili zpět k železné bráně.
Ti, kteří letos nebyli a mrzí je to, se nemusí vůbec bát, protože příležitostí bude určitě ještě dost...