Pod vlajkou se zkříženými hnáty | zpět |

| 1. místo | 7. oddíl | 147 bodů |
| 2. místo | 14. oddíl | 146 bodů |
| 3. místo | 6. oddíl | 144 bodů |
| 4. místo | 9. oddíl | 135 bodů |
| 5. místo | 8. oddíl | 119 bodů |
| 6. místo | 11. oddíl | 118 bodů |
| 7. místo | 13. oddíl | 108 bodů |
| 8. místo | 12. oddíl | 106 bodů |
Další z táborů v Trháku máme za sebou. Tentokrát můžeme být opravdu vděční za to, že nespadla skoro ani kapka deště. Stejně jako počasí se vydařila i letošní hra o pátrání po dědictví umírajícího piráta. Každý si jistě vzpomene na zápisky z deníků Heleny, Morgany a Jacka. V tomto článku přinášíme takový souhrn událostí, aby se vám lépe vzpomínalo...
8 dětí starého piráta se u jeho smrtelné postele pohádá a omylem spálí mapu vedoucí k pokladu. Každý se svou flotilou pak začíná pátrat na vlastní pěst.
navštívila Norr Grutt, tam se dozvěděla od starého námořníka, že největší bohatství a slávu získal jejich otec v době, kdy tajně sloužil pro Španělskou královnu... chtěla se pokusit hledat na jejím dvoře. Proto Helena odplula do města Ofir. Tam se začala vyptávat a to se dostalo až k uším smetánky. Ty to řekli na královském dvoře a Helena byla unesena. Ve věži jí navštívila samotná královna. Přátelsky si s ní popovídala a řekla jí, že s jejím otcem byli dlouhá léta přátelé, a že by jí ráda pomohla, ale je již Stará a nemá zde již žádný vliv, protože vládne její syn, který je chtivý a hamižný. Posádka Heleniny lodi se jí v noci vypravila vysvobodit, to se jim za velkých nesnází povedlo, ale stráže si toho všimly a začaly prohledávat město. Královna, které se Helena svěřila, kde tajně kotví loď, se za ní vydala a při odjezdu jí vtiskla do ruky vysvětlující dopis. Královnu ale sledoval její syn, a tak se ani nestihli rozloučit a bylo tu vojsko Helena spěšně odjížděla s velkými ztrátami. V dopise bylo napsáno, že královna ví, kde je poklad schován, a že v pokladu je ukryto nejen velké bohatství v podobě zlata a drahých kamení, ale i něco, co by mohlo změnit život všem lidem v zemi a ať Helena neustává v pátrání...
se vypravila do Gurzy, kde po několika dnech objevila pouštní bandity. Ty přepadla a obrala je o jejich kořist. Mimo velkého bohatství ukrytého v karavaně našli v jednom stanu zuboženého muže, který měl na těle rány od biče a byl vyhladovělý... Dozvěděli se od něj, že je to cestovatel a že má spoustu znalostí o celé zemi a při zmínce o otci se zatvářil tajemně a řekl, že ho kdysi znal. Dokonce se mu podařilo zachránit mu život, a tak se sblížili natolik, že mu otec prozradil to, že klíč k nalezení jeho pokladu rozdělil spravedlivě otec mezi všechny jeho děti a že se jim chystal dát onen dar nedlouho po vzájemném odloučení. Bylo to před 15 lety. Morgana si pamatovala, že od té doby nedostala od otce mnoho darů, navíc si uvědomila, že jediná věc, na kterou si vzpomíná, že by dostali všichni je loď Ale co tím klíčem může být???? Vydala se tedy do Falwusu za stavitelem, jenže ji přepadne bratr Jack, hloupě se prozradí, že jde o zrcadla a Morgana si je již jistá že se ve své myšlence nemýlila. Dopravila se za stavitelem, kde za pořádný bakšiš zjistila, že zrcadla jsou ukryta v nějaké kajutě. Bohužel byl jí Jack v patách a zjistil to také. Co ale se zrcátky? Jistě někam pasují. Ale kam? Že by to věděla Helena??? Tu vždy otec zbožňoval, proč by jí neřekl víc než jim...
Navštívil matku. Tam se dozvěděl o kovářovi, který vyráběl zrcátka. V Norr Grutu našel kováře. Kovář se zmínil o tom, že otec si je u něj nechával vyrobit s tím, že to bude dárek pro jeho děti, ale je to už spousty let a je mu s podivem, že Jack jako jeho syn žádné nemá, protože otec si s tím dal spoustu práce a říkal, že to dětem určitě brzy dá. Byl naštvaný, že ho podvedli a že ostatní děti zrcadla mají a on jako neoblíbený syn žádné nedostal. Vydal se tedy za vypočítavou Morganou, která věděla co se mezi sourozenci šustne a o všem měla přehled. Jenže kde může být Po několika dnech ji našel, ale Morgana o ničem nevěděla. Pohádali se a rozešli se, ale Jack byl zvyklý Morganě nevěřit, a tak se za ní tajně vydal, jelikož ví, že mu neřekla všechno a že něco tají...
... Ukrýval nejen zlato, ale i dopisy...
Jak sami vidíte, v truhle moc zlata a drahých kamenů není, ale přesto tvrdím, že jste objevili největší poklad všech dob. Konečně se Vám podařilo to, k čemu jsem se Vás snažil vést celý život. Konečně jste pochopili, že bez spolupráce, tolerance a vzájemné úcty člověk nikdy nic nedokáže. Zvláště v dnešním světě plném chamtivosti, závisti a nesnášenlivosti je nesmírně důležité projevit respekt k druhým. Uvědomme si, že v každém z Nás je dobro a každý se snažíme žít svůj život jak nejlépe umíme. Jediným způsobem jak zajistit mír mezi všemi je respektování názorů a víry druhých lidí. Je třeba umět ustoupit a snažit se vyjít ostatním vstříc. Snažme se zapomenout na všechny nesváry, snažme se vymanit z pout předsudků. Pokusme se kolem sebe šířit dobrou náladu, pohodu, přátelství a lásku. Následujme cestu úcty, pomoci a pochopení, jen ta vede k spokojenému životu obyvatel Naší planety.
Drahá Helenko,
Cítím, že tímto dopisem nadělám mnoho zmatku v tvém srdci. Ale je mou
povinností sdělit ti celou pravdu. Určitě jsi se doslechla o tom, že tvůj otec
kdysi přepadl mou loď a já padla do jeho zajetí. Dále se rozšířila historka, že
od té doby jsme spolu kuli plány proti Angličanům a přepadávali jeji ch lodě.
To vše je pravda, ale tobě toho dlužím mnohem víc. Jak mě otec zajal, oba jsme
se do sebe okamžitě zamilovali a bylo jasné, že je to láska na celý život.
Problém byl v tom že já, královská dcera, jsem se prostě nemohla vdát za piráta,
ač byl sebeslavnější. Jediný způsob jak spolu trávit více času bylo přesvědčit
mého otce, aby využil pirátových služeb v tajném boji proti Angličanům. Ráda
jsem si vzala na starost předávání zpráv mezi pirátem a králem. Díky tomu jsme
spolu mohli prožít spousty zajímavých a nádherných chvil. Dny strávené na jeho
lodi patří mezi ty nejkrásnější v mém životě. Láska mezi námi vzkvétala čím dál
tím více a tak není divu, že přinesla i plod. Po nějaké době jsem přišla do
jiného stavu. Toto zjištění mi přineslo mnoho radostí, ale bohužel ještě více
starostí. Byla jsem připravena zříci se trůnu a utéci za tvým otcem. Bohužel v
tu nejnevhodnější chvíli zemřel můj otec a tíha vládnout celé zemi se snesla na
má bedra. Ještě na smrtelné posteli mě donutil slíbit, že si vezmu prince, s
kterým mě zasnoubil už v prvém roce mého života. Má čest mě donutila jeho
poslední přání splnit. Tebe jsem s těžkým srdcem nechala vyrůstat u otce a já
se provdala za prince. Od té chvíle můj život ztratil cenu. Musela jsem opustit
jediné dvě osoby, na kterých mi záleželo a navíc mi princ zakázal se s vámi
stýkat. Dával mě neustále sledovat a jen málokdy se mi podařilo najít si
příležitost, jak s vámi alespoň krátce pobýt. Ty chvíle byli jediné, co mě
drželo při životě. Asi tři roky po tvém narození jsem porodila syna i princovi.
Ten rostl k obrazu svého otce a stal se z něj veliký hulvát. Krátce po svých
osmnáctých narozeninách převzal vládu nad zemí a nastolil teror. Věř mi, že si
každý den vyčítám, že jsem tenkrát neřekla umírajícímu ne a nezasvětila svůj
život tobě a tvému otci. Jen doufám že pochopíš, proč jsem se vás musela zříci.
Musíš pochopit, že péče o celou zemi zvítězila nad péčí o vás. Možná se podivíš
nad mou drzostí, ale dovol, abych vyslovila svou prosbu. Jak dokazuje tento
dopis, ty jediná jsi právoplatnou dědičkou královského trůnu. Ty jediná máš
právo vládnout této zemi. A já tě prosím, nepropásni tuto příležitost, zabraň
současnému králi drancovat zemi, které jsem obětovala život můj i váš! Věř mi,
že tvůj otec si velice přál, aby z tebe jednou byla královna. Máš pro to ty
nejlepší předpoklady a sourozenci ti určitě pomohou. Buď silná!
Tvá milující matka.