Tajemství Čtyř

zpět

Trhový Štěpánov 2007


Mapa

Umístění oddílů v CTH

1. místo14. oddíl157 bodů
2. místo7. oddíl142 bodů
3. místo9. a 13. oddíl134 bodů
4. místo11. oddíl121 bodů
5. místo6. oddíl120 bodů
6. místo8. oddíl119 bodů
7. místo12. oddíl94 bodů

Nahrávka ze zahájení

Nahrávka z ukončení



Je to už několik měsíců, co jsme si začali všímat prvních podivných příznaků. Ptáci přestali zpívat, tráva ztratila svou jasně zelenou barvu, stromy shodily listí. Celá planeta se stávala šedivější a šedivější. Dokonce i my jsme zapomněli na zábavu a smích byl slyšet čím dál tím méně..Další viditelné příznaky následovaly brzy potom. Nejprve se tu a tam začaly objevovat nezvykle temné mráčky. Den ode dne jich bylo víc až posléze zaplnily celou oblohu a spojily se v hustou a nepropustnou clonu. Z mraků stále častěji vystupovaly různé víry, tornáda či blesky a ničily naše města. Zkoušeli jsme vše možné, ale rozehnat se je nepodařilo. Ba právě naopak. S každým použitím zbraní byla hradba mraků stále temnější a mohutnější.Ztratili jsme veškerou možnost komunikace s ostatními planetami. Navíc mezi obyvateli začala panovat špatná nálada, která místy přerostla v ozbrojené konflikty. Díky nedostatku světla z naší hvězdy Antares se začaly rozmáhat různé nemoce, které kosily řady obyvatel. Poslední hrstka přeživších se uchýlila do města Desper.

V době vrcholící beznaděje náhle přišel den, kdy se mračna rozestoupila a my spatřili, jak se k nám blíží bílá koule. Její jas nás silně oslepoval, ale to nikomu nevadilo. Konečně, konečně se objevilo něco, co dokáže temnotu zastavit, konečně se objevilo něco, co by nám mohlo pomoci. Rozhlédl jsem se po ostatních. V očích, v kterých se v posledních týdnech zračilo jen čiré zoufalství, jsem zahlédl jiskřičky naděje. Koule jako by začala zpomalovat. V ustupující záři jsme začali rozeznávat obrysy kosmické lodě. Pomalu se blížila k přistávací ploše našeho města. Vše nasvědčovalo hladkému přistání, když se z okolní temnoty odpoutal silný vír a zamířil přímo k lodi. Ta udělala ve vzduchu několik přemetů a s rachotem se zřítila k zemi. Temný vír se začal stahovat kolem lodi.. "Nee", vykřikl jsem, "Musíme něco udělat, nebo vír pohltí loď a tím zničí naši poslední naději." "Všichni víte co máte dělat" zavelel jsem. A opravdu, celý dav zdvihl hlavu k nebesům a začal se soustředit. Jediný účinný způsob, jak se alespoň na čas ubránit temnotě bylo vzpomenout si na co nejhezčí zážitek a snažit si vybavit pocity, které jsme při tom zažili. Bohužel nás toto soustředění stálo mnoho sil a nedalo se použít k trvalé obraně. Kolem víru se utvořila jakási klec, a snažila se ho spoutat. Bohužel se však během chvíle rozplynula. "Zkusme to znovu", křikl jsem zoufale. "Teď" Druhý pokus slavil úspěch. Vír byl úplně obklopen a po chvíli se se zaúpěním rozplynul. Dál jsme neváhali ani vteřinu. Všichni do jednoho vyrazili k troskám lodi. Jak jsme se přibližovali, plamínky naděje v našich očích začaly pomalu pohasínat. To přece nemohl nikdo přežít.. "Támhle se něco hýbe", vykřikl Cherech. "Rychle, pomozte mu" Z trosek se pomalu začala zvedat postava. Nic podivnějšího jsme v životě neviděli.

Byla asi metr sedmdesát vysoká, stála pouze na dvou končetinách a z ramen jí vedly taktéž dvě končetiny, které byly na konci rozděleny na pět částí. Nejzvláštnější byla hlava, ve spodní části byl otvor ve tvaru ležícího půlměsíce, nad ním skobovitý výčnělek s dvěma dírkami a nad tímto výčnělkem dvě, vedle sebe umístěné, hnědé oči. Celou hlavu pokrýval jakýsi porost, který v zadní části sahal až k ramenům. Byla samý šrám a navíc se zdála značně otřesena. Jen co se ji podařilo postavit, zase omdlela. Zachytil jsem ji dříve než stihla upadnout na zem. V okamžiku, kdy jsem se ji dotknul, mnou projel zvláštní pocit. Rychle jsme ji dopravili do nemocnice a tam se pokusili přivést ji k životu. To se nám kupodivu snadno podařilo. Štěstí že jsme od ní temnotu včas odehnali, jinak by její probuzení nebylo ani zdaleka tak rychlé. Osoby zasažené temnotou bývají často dlouhou dobu v komatu a po probuzení se u nich projevují trvalé následky. K našemu velkému údivu začala osoba mluvit naší řečí.

Jsem Ašád, jedna z posledních zástupců rasy lidí od kterých jste vy - Mordobunďané převzali jazyk během okupace naší rodné planety Země. To už je ale velmi dávno. Každý špatný skutek, každá hříšná myšlenka uvolní vlnu negativní energie. Ta se spojuje spolu s dalšími a když množství energie překročí určitou hranici, což se stává vždy po několika tisících let, přemění se energie na temnou hmotu, která se začne šířit vesmírem. Z hmoty se rodí různé zrůdy, které se řídí heslem "Zlo plodí zlo" a rozsévají mezi obyvatelstvo vesmíru nenávist a strach. Avšak už několik tisíciletí existuje tajný řád, jehož úkolem je zabránit temnotě v ovládnutí světa. Vědomosti o tam jak a kde se ukrývá moc, která jediná se dokáže postavit temnotě se předává pouze ústně a ještě velice složitou formou. To, jak je celý proces důležitý není nyní podstatné. Hlavní je, že se mezi členy řádu objevil temnotou nastrčený zrádce, který se pokusil zabít našeho velmistra ještě než předal celé tajemství dál. Velmistra se nám zachránit nepodařilo, ale než vydechl naposledy, zmínil se o čtyřech elementech, které jsou ukryty někde na okolních planetách a jejich sestavení by mělo uvolnit sílu, která rozežene a zničí nashromážděnou temnotu. Proto jsem přilétla sem, abych s Vaší pomocí nalezla základní elementy. Zrádce bohužel vyslechl část velmistrova hovoru a je téměř jisté, že bude po živlech pátrat a pokusí se je zničit. Tím by zhasla i poslední naděje, jak se zbavit temnoty. Nesmíme proto váhat a co nejdříve začít pátrat po elementech. Velmistr se zmínil, že cestu k elementům nalezneme uvnitř chrámu ve starobylém městě Esperánc...


  
Kontakt | Přidejte se | HRY | Hranostaj | Skautská křižovatka | RSS | Červené Pečky | Přístupy: za týden, dnes, online